Otázky a odpovědi do Volebních novin ČSSD

Mgr. Ivana Cabrnochová

Společná kandidátka Strany zelených a České strany sociálně demokratické ve volebním obvodu 22 Praha 10

 

Zaměstnání

Senátorka, radní Městské části Praha 10, vystudovaná biochemička a učitelka zdravotně postižených

Kontaktní místo

Kancelář v Litevské ulici 1 vedle pošty na Kubánském náměstí. Telefonní kontakt: 724 040 285, email: CabrnochovaI@senat.cz.

 

Na co jste ze své práce v Senátu během volebního období nejvíce hrdá?

Letos je to deset let, co mám možnost pracovat pro občany této městské části. Kandidovala jsem v roce 2006 na nevolitelném místě do zastupitelstva Prahy 10 a k mému překvapení mě voliči prokřížkovali na místo první. Po 6 letech opozice jsem se v roce 2012 stala místostarostkou a v roce 2014 senátorkou. Před dvěma lety jsem tvrdila, že je velmi užitečné přijít do Parlamentu s předchozí dlouhodobou zkušeností z radnice Prahy 10. Že člověk na radnici má chuť dělat hezké věci, měnit svět okolo sebe k lepšímu, ale čas od času narazí na strop. Na zákony a vyhlášky, které něco užitečného neumožňují, protože zákonodárce nenapadlo, jak nějakým slovem nebo větou zkomplikují praktický život v obcích. Práce v Senátu mi potvrdila, že komunální zkušenost je základní podmínka k tomu, aby byl daný člověk v Parlamentu užitečný.

 

Za dva roky, co jsem v Senátu, se toho odehrálo skutečně hodně a je obtížné zmínit jen pár témat… Na úvod řeknu, že působím ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, v komisi pro rozvoj venkova a zastupuji Českou republiku u mezinárodní organizace 18 zemí jižní, střední a východní Evropy Středoevropská iniciativa. Tím jsou tak trochu naznačené okruhy témat, které jsou mi bližší.

 

Hodně hlasitě jsem na půdě Senátu mluvila o problému povodní – i s ohledem na čerstvou zkušenost ze Záběhlic z roku 2013. Společně s poslanci připravuji zákon na zákaz novodobých mučíren, tzv. kožešinových farem, kde ve špíně a drobných klecích trpí divoká zvířata jen kvůli srsti. Podporovala jsem požadavky Rekonstrukce státu na transparentní veřejno správu, účastnila se debaty o očkování, hluku z dopravy nebo opatřeních pro bezpečnost pěší a cyklistické dopravy. Podpořila jsem práci neziskovky, která se zabývá pracovním uplatněním pro osoby po propuštění z vězení. Promluvila jsem do témat spojených se seniory a hendikepovanými. Významnou kampaní, kde jsem byla spolumluvčí, byl boj proti zákazu svobodného fotografování. I někteří čeští europoslanci a lobbisté chtěli omezit naše právo vyfotografovat, sdílet a dále využívat záběry veřejných míst pořízených například na dovolené. Chtěli nám zakázat a zpoplatnit to, co je běžné a přirozené. Naštěstí byla naše kampaň dostatečně hlasitá, europoslanci se lekli a k omezení nakonec nedošlo.

 

A nesmím zapomenout ještě na jednu rovinu práce v Senátu. Voliči vnímají senátora jako prostředníka mezi nimi a úřady v připadě, když mají pocit, že jsou přehlíženi. Že se opakovaně domáhají svého práva, které je jim upíráno. Podnikla jsem stovky drobných intervencí, které rozpohybovaly věci, které lidi trápily.

 

Jaké jsou vaše priority, se kterými jdete do předvolebního klání?

Jsem životní optimistka, snažím se zlepšovat svět okolo sebe a prosazovat především pozitivní program. Mým cílem je věci řešit, ne jen pusou hodnotit a kritizovat. Jako velký problém české politiky vnímám populismus, tedy snahu zalíbit se voličům zjednodušujícími a často negativními frázemi. Mnozí politici nemají pozitivní vize a tak jako berličku používají jednou rozdávání koblih, podruhé prázdné řeči o zlodějích a mafiánech za každým rohem. Tito bubáci pro všední den však podřezávají větev nejen své politické konkurenci, ale i sami sobě a voličům. Občané ztrácí důvěru v politiku – z části oprávněně, z významné části kvůli upovídaným populistům bez programu.

 

Mám v Senátu řadu rozpracovaných témat, které jsem zmínila v minulé odpovědi. Chci prosadit vizi boje proti povodním tak, jak jsem to viděla v Nizozemsku. Ne jako izolovaná opatření a investice, ale jako dlouhodobý program. Tato země je ze všech stran ohrožována vodou a proto se místní vlády a občané naučili vnímat toto téma jako prioritu. Jsme svědky výrazné změny klimatu, budeme sužováni výraznějšími výkyvy počasí než v minulosti, a tomu se musíme přizpůsobit. Musíme vrátit předměstskou i městou krajinu do stavu, aby byla schopná udržet více vody než dnes. Musíme sázet více stromů, abychom zabránili přehřívání měst. Musíme proměnit krajinu mimo městskou zástavbu na oblast plnou lesů, luk a remízků, která bude lépe fungovat a bude také příjemnější pro pobyt lidí. Musíme se k přírodě chovat slušně, protože ona nám každou naší chybu vrátí i s úroky.

 

Co nejvíc trápí Prahu 10, Štěrboholy a Dubeč, za které kandidujete?

Jednoznačně doprava. O rozvoj veřejné dopravy se staráme, příkladem mohou být perfektně zrekonstruované tramvajové tratě se zatravněnými kolejemi nebo námi podporovaná výstavba moderních nádraží Zahradní Město a Eden s přestupem na MHD. Potíže dělají jedoucí a stojící auta. Ve Vršovicích a Strašnicích nebo u zastávek metra je velkým problémem parkování, ale to myslím jsme schopni vyřešit na úrovni místní a celopražské radnice. Průšvih je ale průjezd veškeré automobilové dopravy včetně kamionů z celé Evropy po Jižní spojce přes Spořilov, Zahradní Město a Štěrboholy (a Dubečští si zas „užívají“ každodenní zácpy). Dlouhá šňůra hlučících a smrdících náklaďáků projíždí den co den, hodinu co hodinu přes ta nejobydlenější místa mého obvodu. Desetitisíce můžů, žen a dětí trpí kvůli tomu, že v této části ještě neexistuje vnější obchvat Prahy, který by odvedl především kamiony na komunikaci, která je na to určená. Běžně nejsem nějaká podporovatelka stavby dálnic. Ale obchvat skutečně nutný je. Bohužel, páni ministři dopravy a životního prostředí (oba z ANO) dělají velmi málo pro to, aby tzv. stavba 511 Pražského okruhu vůbec vznikla. Je jasné, že obchvat musí být moderní, tichý a maximálně zabezpečený tak, aby neobtěžoval své okolí. Nesmí tvořit zbytečnou bariéru v krajině a musí vyřešit další dopravní problémy v okolí, mj. obchvat Běchovic a Újezda nad Lesy. Obchvat je priorita, ne nějaká vize na příští desetiletí.

 

Na které téma se chcete v Senátu zaměřit? A proč?

Každý jsme někdy byli dětmi, většina z nás bude jednou seniory a někteří z nás prožijí část života s hendikepem. Vystudovala jsem Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, obor tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených. Na radnici se hodně zabývám tématem znevýhodněných lidí – seniorů, malých dětí, nevidomých nebo vozíčkářů. Prosazuji stavbu bezbariérových přechodů a tramvajových zastávek, projekt rekonstrukci ulice Moskevská jsme podrobili připomínkování ze strany paraplegiků. Vynutila jsem si kompletně bezbariérovou úpravu nově opraveného Malešického parku nebo unikátní projekt v rámci České republiky: startovací bydlení pro osoby po úrazu míchy v obecním Bytovém domě Malešice. Roste totiž počet lidí, kteří si vinou dopravních nehod nebo adrenalinových sportů poškodí páteř a musí si zvyknout na život na vozíku. Zájmy těch slabších řeším a budu řešit i na půdě Senátu.

 

Jak nejraději relaxujete po své práci? Která místa nejraději navštěvujete ve vašem regionu?

Mým koníčkem je moje rodina. V minulosti jsem hodně sportovala, hrála jsem závodně házenou a cestovala po světě. Nyní mám krásné tři děti a to v kombinaci s prací na radnici a v Senátu znamená, že moc času na čistě osobní zájmy není. Ráda jezdím s dětmi – tak jako řada lidí ze sídliště na Zahradním Městě – za babičkou na chalupu v Polabí. Poznáváme přírodu, chodíme na procházky, jezdíme na kole na výlety do Kerska spojeného se jménem spisovatele Bohumila Hrabala, navštěvujeme krásná středočeská města jako Nymburk, Poděbrady nebo Kutná Hora.

 

Jak se díváte na svůj volební obvod?

Prahu 10, Dubeč a Štěrboholy mám ráda už od dětství. Nejbližší je mi Zahradní Město a jeho okolí, školka ve Chmelové a základní škola v Břečťanové, kam jsem jako dítě chodila a kde jsem začala poznávat svět. Záběhlice a okolí mám zažité „pod kůží“ díky mému tatínkovi, který pracoval v Technometře a se kterým jsme často chodili na dlouhé procházky. Vzpomínám na bruslení na Hamerském rybníku, na plavání na Slávii i na návštěvy fotbalových a hokejových stadionů. Mám svůj obvod moc ráda, protože je to vlastně takové město ve městě. Najdeme tu historické Vinohrady a Vršovice, novější Strašnice, Malešice a Záběhlice, průmyslovou oblast okolo malešické teplárny i Štěrboholy s Dubčí, které žijí téměř vesnickým životem (a to jednoznačně myslím v dobrém slova smyslu). Snažím se mít svůj obvod „prochozený“, znát každé zákoutí a mít tak možnost být užitečná pro ty, kteří mi věří.

Uložit odkaz do záložek.